Jak psát správně uvozovky?



Uvozovky používáme na odlišení přímé řeči, doslovných citátů, přesných názvů (např. knih, skladeb, článků, časopisů, spolků – z důvodů zachování zřetelnosti textu, nejsou-li již jinak typograficky vyznačeny), výrazů z cizího prostředí, nespisovných výrazů, výrazů ironických, výkladů významů slov atd. Uvozovky přiléhají vždy těsně k výrazům, které ohraničují (tedy „takto“).

V češtině užíváme tři varianty uvozovek: dvojité „ “, jednoduché , ‘ a boční » « (případně i jednoduché boční › ‹). Jako základní však slouží pouze uvozovky typu 9966 (tj. dvojité „ “) – je třeba dávat pozor na různé podoby, které jsou v češtině považovány za nesprávné (“ ”, " " apod.). Ostatní typy uvozovek (v první řadě jednoduché, až v druhé řadě boční) se užívají pouze v případech, kdy do uvozeného textu potřebujeme vložit ještě další uvozovky (např. v případě přímé řeči uvnitř přímé řeči). Podotýkáme, že náležitému psaní uvozovek (dole a nahoře) mohou bránit technické možnosti pisatele.

Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku. V hladké sazbě je nutné vložit mezi uvozovky úzkou mezeru nebo provést vyrovnání, v textech psaných v textovém editoru však mezeru mezi uvozovky nevkládáme, úzká mezera mezi uvozovkami se zde vytvoří automaticky (např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ,Franta je kanón.‘“).

internetova_jazykova_prirucka.jpg

Web:
Internetová jazyková příručka[online].  Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i. Dostupné z WWW: <http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162>.



„Vaše inspirace v našich citacích.“

     Vítáme vás! Více o těchto stránkách najdete v sekci Vaše inspirace v citacích.





„Konečně, jak zjišťuje Schipper, „dítě zrozené ze spojení tkadleny a pasáka krav sváže dohromady jednotlivé mince tak, aby vytvořily Velký Vůz – hvězdu osudu, a tím vytvoří nový život pro tělo”. Obrázek Pasáka krav a Tkadleny nám tedy má připomenout, že dlouhodobá taoistická kultivace vede k transformované podobě bytosti, k odlišným ontologickým podmínkám, takže „můj osud je ve mně, ne ve hvězdách” (wo ming zai wo, bu zai tian). Velký Vůz (beidou) je v taoistické tradici často ztotožňován se základním směřováním čili „osudem” (ming).
V Neing tu toto souhvězdí není situováno do vnějšího vesmíru. Je zformováno a působí z adeptova vnitřního srdce, tj. mysli. Tím, že se adept plně věnuje kultivaci a transformaci, iniciuje posun ontologických podmínek: od běžné bytosti oddělené od Tao a předurčené k zániku, k Dokonalému, splývajícímu s Tao a překračujícímu proměnlivost světské identity. Adept vytváří a osídluje jiný vesmír nebo přinejmenším vesmír plně integruje s vlastní bytostí.“

Mapovani_taoistickeho_tela_Neing_tu_maly_nebesky_okruh_velky.jpg

Kniha:
KOMJATHY, Louis; Pletánek, Jan. Mapování taoistického těla: Popis diagramu Neing tu: Přeloženo z Taoistického magazínu[online]. Pardubice, 2010. s. 19. Dostupné z WWW: <taiji-pardubice.cz>. [q190] [s28]