Jak psát správně uvozovky?

Uvozovky používáme na odlišení přímé řeči, doslovných citátů, přesných názvů (např. knih, skladeb, článků, časopisů, spolků – z důvodů zachování zřetelnosti textu, nejsou-li již jinak typograficky vyznačeny), výrazů z cizího prostředí, nespisovných výrazů, výrazů ironických, výkladů významů slov atd. Uvozovky přiléhají vždy těsně k výrazům, které ohraničují (tedy „takto“).

V češtině užíváme tři varianty uvozovek: dvojité „ “, jednoduché , ‘ a boční » « (případně i jednoduché boční › ‹). Jako základní však slouží pouze uvozovky typu 9966 (tj. dvojité „ “) – je třeba dávat pozor na různé podoby, které jsou v češtině považovány za nesprávné (“ ”, " " apod.). Ostatní typy uvozovek (v první řadě jednoduché, až v druhé řadě boční) se užívají pouze v případech, kdy do uvozeného textu potřebujeme vložit ještě další uvozovky (např. v případě přímé řeči uvnitř přímé řeči). Podotýkáme, že náležitému psaní uvozovek (dole a nahoře) mohou bránit technické možnosti pisatele.

Pokud se vedle sebe objeví dvojité a jednoduché uvozovky, nesmí vytvořit „trojitou“ uvozovku. V hladké sazbě je nutné vložit mezi uvozovky úzkou mezeru nebo provést vyrovnání, v textech psaných v textovém editoru však mezeru mezi uvozovky nevkládáme, úzká mezera mezi uvozovkami se zde vytvoří automaticky (např. Petr to potvrdil: „Pepa říkal: ,Franta je kanón.‘“).

Web:
Internetová jazyková příručka[online].  Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i. Dostupné z WWW: <http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=162>.

Linky:
prirucka.ujc.cas.cz

„Vaše inspirace v našich citacích.“

     Vítáme vás! Více o těchto stránkách najdete v sekci Vaše inspirace v citacích.

„Je spousta čchanových příběhů určených pro začátečníky cvičení zlatého květu. Některé jsou velmi jednoduché a mohou se znovu a znovu opakovat.
Jednou se mistr zeptal žáka: „Odkus jsi?“
Žák odpověděl, že je z toho a toho místa.
Mistr se zeptal: „Myslíš na to místo?“
Žák řekl, že na něj často myslí.“
Mistr řekl: ‚To co myslí, je mysl. To, na co je myšleno, je okolní prostředí. V tom prostředí jsou hory, řeky, domy, lidé, zvířata a tak dál. Teď obrať své myšlení tak, aby myslelo na myslící mysl; je v ní tolik věcí?‘“

Kniha:
CLEARY, Thomas; ŽLÁBKOVÁ, Jana. Tajemství zlatého květu: Klasická Čínská Kniha Života. Hodkovičky : PRAGMA, 2008. s. 166. ISBN: 978-7349-137-6. [q88] [s1]

Tagy:
Tao, Buddhismus, Čína, Taiji, Meditace

Linky:
google.cz

[Pošli citaci mailem] [Detail citace]