„Staří jsme vlastně tak, jak daleko si pamatujeme. No, a když se vybaví tolik „minulých životů“, myslím teď ty prožité na planetě Zemi, které jsou jen nepatrnou epizodkou mezi tím vším, ……… jste prostě staří, nekonečně staří. Tolik pocitů, smutků, myšlenek, přání, pocukrované nenávisti, které se tady říká lidská láska a skutečné lásky. Kde to jsem? Je tohle pořád ještě ona hra 3D fyzická realita nebo je to astrální svět? Dívám se co chvíli na dlaně. Co je spánek a co je bdění? Tělo je mysl, mysl je tělo. Já jsem. Já, taky dobrej vtip! Jsem, to taky! Óm. Nebo snad tram-ta-da-dá! Je to jedno. :-)“
[Pošli citaci mailem] [Všechny citace z knihy]